51视频

V této epizodě jsme zvolili úplně jin? p?ístup ne? taktick? zp?sob a dostaneme se do hloubky s v?znamn?m obchodním autorem Michaelem Gerberem, kter? razil frázi ?pracujte na svém podnikání, ne ve svém podnikání“. 窜补?í苍á尘别 na za?átku podnikatelské cesty.

Opis

Jesse: Jak se vede, Richarde?

Richard: Dnes jsem velmi nad?en?. Je to pro nás velké.

Jesse: Tohle je velk?. Ano, dnes jsem velmi nad?en?. Vlastně p?ed sebou, mám p?ed sebou knihu - ?e jsem ?etl pravděpodobně p?ed dvaceti lety, kdy? jsem byl na vysoké ?kole – ?e jsem se p?ihlásil do podniku, ve kterém jsem tehdy byl, a od té doby se hlásím. Tak super napumpované sly?et ode mě p?vodní zdroj tohohle.

Richard: Ano. Dnes máme s sebou guru systém?, proces? pro v podstatě strukturování va?eho podnikání pro r?st z jedné spole?nosti na spole?nost tisíce. Dnes ráno máme doma Michaela E. Gerbera a je autorem několika knih, z nich? nejznáměj?í je pravděpodobně ?The e-m?tus znovu nav?tívil,“ ?Víc ne? 别-尘?迟耻蝉“. Má několik knih v r?zn?ch vertikálách, ve kter?ch je spoluautor i s dal?ími autory. A má několik zajímav?ch nov?ch projekt?, které zní velmi zajímavě a o kter?ch se dozvíme více na konci show. Právě te? ka?d? t?den, Jesse, do zna?né míry pokr?váme spoustu technick?ch ?ástí e-commerce, ale chtěl, aby Michael skute?ně ?el a pomohl těmto podnikatel?m. V podstatě je tak trochu prove?te celou cestou, pro? je v po?ádku snít a pro? byste měli snít. Je to sou?ást procesu, jak se stát podnikatelem. A pak, víte, probereme celou cestu někter?mi věcmi, které by mohli dělat, kdy? za?ínali, a pak mo?ná, kdy? také vyprávějí. Ale v první ?adě p?ive?me pana Michaela E. Gerbera, vítejte Michaele, jsme rádi, ?e vás máme.

Michal: Děkuji moc, pánové, jsem tu rád.

Richard: A tak, kdy? podnikatel poprvé za?ne uva?ovat o tom, ?e se stane podnikatelem, k ?emu ho povzbudíte? Vím, znám místnost sn?, ale nemusíme nutně jít celou cestu do místnosti sn?, ale co je, jak d?le?it? je sen?

Michal: No to je v?echno. Je to v?echno od za?átku, do st?edu a? do konce. To je d?vod, pro? to dělá?. A tak d?vod, pro? to dělají, je to, do ?eho je efektivně zapojuji. Tak pro? to děláte? Tak?e co to pro vás znamená? Pro? je to tedy d?le?ité? Tak pro? je to d?le?ité pro lidi, kter?m vě?íte a kter?m to chcete dát. Co tedy dá? lidem, kter?m to dává?? Tak?e pokud na tom nenajdu něco p?esvěd?ivého, vím, ?e je to hodně práce, kterou musím udělat. A problém je v tom, ?e jsme zavolali doslova stovky, stovky, statisíce majitel? mal?ch podnik? na ulici a klepali na dve?e. Myslím skute?né dve?e, ne elektronické dve?e, skute?né dve?e. Dve?e, které vám lidé mohou zav?ít p?ed obli?ejem, které nikdo nechce, abyste ve?li do skute?n?ch dve?í. Hrdina je tenkrát, moji mu?i, tehdy, moji mu?i, moje dámy klepaly na dve?e, aby zapojily ka?dého majitele malého podniku do p?íběhu. Tak?e p?íběh chápu. Tak?e kritick? prvek, kter? chybí témě? v ka?dé malé spole?nosti, do které jsem kdy vstoupil, je p?esvěd?iv? p?íběh. Lidské bytosti ?ijí pro p?íběhy, a jak? je tedy p?íběh. Dob?e pochopte Tóru, je to p?íběh, rozumíte, Nov? zákon, Je to p?íběh, rozumíte. Apple je p?íběh, Google – je to p?íběh. Ka?dá spole?nost, která kdy byla zalo?ena, je p?íběh, a tak ka?d? jednotlivec, kter? zakládá spole?nost, se musí stát a objevit v sobě vypravě?e, aby objevil skute?n? d?vod, pro? to dělá.

A problém je v tom, ?e pro ka?dého z nich jsou skute?n?m d?vodem, pro? to dělají, peníze, tedy vydělávat si na ?ivobytí. Tak?e ka?d? jednotliv? ?lověk, se kter?m jsem kdy mluvil, nespaluje nikoho, jeho odpovědí by bylo vydělat nějaké peníze. Nejen nějaké peníze na ?ivobytí, ale nejen nějaké ?ivobytí, ale opravdu skvělé ?ivobytí, a nejen skvělé ?ivobytí, abyste si vydělali spoustu peněz, milioná? od vedle. To je d?vod, pro? Milioná? od vedle p?itahuje v?echny ty chamtivé hloupé věci, které sedí uvnit? ka?dého. Chci b?t svobodná, chci b?t nezávislá, chci se odpracovat, abych to dělala, dělala to, dělala to, dělala to. Chci, chci, chci, chci. A to je za?átek rozhovoru. Je to velmi poutav? rozhovor, jak? kdy m??ete s k?mkoli vést, proto?e kdy? za?nete, skute?ně objevíte, co na tomto obrázku chybí, co chybí uvnit? této lidské bytosti, této lidské bytosti, která je mimo koleje, ne na kolejích. A víte, jste v oboru u? dlouho, vět?ina lidí, které potkáte, je mimo koleje, ne na kolejích.

Tak?e m?m úkolem je p?edev?ím p?imět je, aby to viděli. Tak?e to, co na tomto obrázku chybí, je ta nejd?le?itěj?í konverzace, kterou ?lověk m??e mít, aby se dostal k nejd?le?itěj?ímu d?vodu podnikání, kter? m??e mít, jako Steve Jobs, jako Google boys atd., atd., atd. ., atd.

Richard: Tak pro? si myslí?, ?e tolik lidí má obecně problém snít. Mo?ná hodně sní, ale co to vypadá, ?e to dělá, myslíte si, ?e to cítí skli?ující, nebo se jen p?íli? rychle sna?í myslet na peníze nebo?

Michal: Snění se děje. Jde? spát, má? sen, nejde? spát, abys snil. Snění se děje, ty ho neuskute?ní?. Tak za prvé, nikdo se nikdy nenau?il snít. Nikdy jsme nebyli, nikdy nás neu?ili snít, kdy? nám byly ?ty?i roky. Kdy? nám bylo 12 let, nikdy nás nenau?ili snít. Nikdy nás neu?ili snít, ale je nám 26 let, kdy? jsme ?li do armády, ser?ant ne?ekl ?Sen!“

Jesse: Myslím, ?e to vypadá jako poslední věc, kterou sly?íte.

Michal: Poslední věc, kterou jsi měl na mysli, ?e jo. A kdy? jsme ?li na MIT, nikdo ne?ekl ?sen“, tak efektivně je to proto, ?e ne, je to pro nás cizí. Je nám tedy cizí, zvlá?tě to, ?emu ?íkám ?záměrné snění“.

Záměrné snění je akt snění z velmi specifického d?vodu a tento d?vod se vrací k tomu, co na tomto obrázku chybí. A co na tomto obrázku chybí velké vět?ině lidí na planetě, je to, co to znamená b?t ?lověkem, co to znamená b?t na?ivu. A tak tato konverzace je ve skute?nosti konverzací za e-m?tus znovu nav?tívil. Tak?e kdy? mi lidé ?íkají: ?Michaeli, ?etla jsem tvoji knihu a znovu jsem ji ?etla a znovu jsem ji ?etla a znovu jsem ji ?etla a tak dále nebo ?etla tvou knihu p?ed 20 lety a pak jsem tvou knihu udělala jednou, dvakrát, t?ikrát ?asy atd." Opravdu mi ?íkají, ?e se jich kniha dotkla zp?sobem, kter? obchodní kniha nedělá. Obchodní knihy se nás nedot?kají, obchodní knihy nás nutí p?em??let. M?m úkolem nebylo p?imět někoho p?em??let, m?m úkolem bylo p?imět lidi, aby se cítili, ale cítit, jak myslíme. Tak?e chápete, ?e oba jsou propojeni cítit srdce a hlavu, srdce a mysl, cítit, jak myslíme, a absenci jakéhokoli skute?ného smyslu v na?ich ?ivotech. Te? pochopte, ne?íkám, ?e v?ichni ?ijí hloup? ?ivot. To bych udělal, ale to by bylo na?tvané pro v?echny, se kter?mi te? mluvím.

Jesse: Musíme to upravit! (smav?)

Michal: To ne?íkám, ?íkám, ale má to k tomu velmi blízko. A to byla motivace pro v?echno, co jsem udělal. Tak?e chápete, co to znamená vést hloup? ?ivot a co to znamená vést skute?n? ?ivot, kter? má skute?n? smysl. No, musím se postavit tvá?í v tvá? tomu, jak to pro mě vypadá.

Tak?e v úplně první ?ásti sedmi krok?, o kter?ch mluvím v ?E-m?tus revisited“, neza?ínáme s podnikáním, ale s va?ím ?ivotem. Prvním krokem je - jak? je m?j primární cíl? M?m primárním cílem je, jak? si p?eji, aby m?j ?ivot byl, a? se to kone?ně poda?í. Prosím ?tená?e, aby napsal sv?j vlastní nekrolog. Chci vlastně napsat jejich vlastní nekrolog. Nyní jsou pry? a zaznamenali, ne? opustili sv?j nekrolog. Co byste chtěli ?íct a najednou se dostanete ke skute?nému rozhovoru o smyslu. Tak?e kdy? jsi mě p?edstavil jako systémového pr?vodce, konstruktéra atd. – a to je v?echno dovětek. Rozumíte struktu?e a systém?m, které poté nejsou primární, jsou sekundární.

Richard: Jo, proto?e je musí? nastavit podle snu.

Michal: Samoz?ejmě, ?e sen je primární, systémy jsou sekundární, k nim? to znamená, nejsou cílem. A tak mě nej?astěji ?patně interpretují lidé, kte?í jsou chyceni ve sv?ch myslích a nikoli v jejich srdcích jako hlubok? myslitel. Nejsem hluboce myslitel, jsem hluboce cítící. Zkrátka hluboce vím, ?e smyslem mého ?ivota je cel? m?j ?ivot. Te? ví?, proto?e jsi to oslavil, já jsem to oslavil osmdesátá druhá narozeniny. Tak?e, víte, kdy? vám bude 82, víte, ?e je 83, je 84 a moje máma se do?ila 96. M?j táta zem?el v 50, tak?e chápu, kdy? to ?íkám, ?íkám to velmi skute?ně smrteln? zá?itek tohoto. Tak?e co to v?echno znamená? A pak je to pry?. co to znamená? Jak? to mělo smysl?

Tak?e snílek je tv?rce, snílek je první základní osobnost podnikatele. Podnikatel je snílek, myslitel, vypravě? a v?dce. Snící má sen, myslitel má vizi. vypravě? má sv?j ú?el a v?dce má poslání. M?m úkolem je pomoci mému klientovi je pochopit a zapojit se do nich a objevit je v sobě samém, i kdy? mu to trvá t?i roky, ne? to udělá. A pochop, ?e ten ?as to stejně nasere. I kdyby mu to trvalo t?i roky, pět let, ne? to udělal, nic by to nezměnilo. Náhle se setkat tvá?í v tvá? s d?vodem, pro? jsi tady. Myslím d?vod, pro? jsi tady.

Richard: Velk? rozdíl.

Michal: Chci ?íct, p?em??lejte o tom. A najednou pracujeme na podnikání, abychom se z jedné spole?nosti rozrostli na spole?nost s 1000 lidmi, která má d?vod b?t tady, nejen se ?ivit. Rozumí?, ka?dá figurína se m??e u?ivit?

Te? je spousta figurín, které se ne?iví a mě samoz?ejmě zajímají ty figuríny, kte?í se ne?iví, ale pochopte, není to proto, ?e by se neu?ivili. Je to proto, ?e pro ně není ?ádn? d?vod. Tak?e musíme najít d?vod. A to je ta práce. To je va?e práce. To je moje práce. To je tvoje práce, Richi. Je to na?e práce. Na?ím úkolem je najít d?vod a pak se pono?it hlouběji, nep?ijímejte jen rychlou odpově? na otázku: ?Tak co jsi tady, pro? jsi tady?…“ sly?el tolik hloup?ch odpovědí. Jednodu?e ?íkám, ?e to tak není, hledáme toho pravého. A poznáte toho pravého, jakmile to ?eknou. Stejně jako oni, proto?e to nebude jen tak něco. Sleduje? mě?

Jesse: Oh, ur?itě.

Richard: No, kromě toho mám na mysli některé věci, které lze tak trochu p?edpokládat, i kdy? to nedělám p?íli? ?asto. Ale p?edstavuji si, ?e ?tu mezi ?ádky a vím o tobě trochu víc je, ?e to dá práci bez ohledu na to, ?e jo. To znamená, ?e nikdo nevyjde ven a nerozdá milion dolar?. Ne ?e bych to je?tě na?el. Ale dá to práci a tak mít ten d?vod, mít to pro?, mít to palivo uvnit?, tu inspiraci, kdy? máte inspiraci ve snu, energie pochází z míst, o kter?ch jste nikdy ani po?ádně nevěděli, ?e je máte.

Michal: To je d?le?ité. Pochází z míst, o kter?ch jste ani nevěděli. A to je energie. Tak?e energie je zdrojem vá?ně a vá?eň je zdrojem p?edstavivosti a p?edstavivost je zdrojem vize. Tak?e pokud by Steve Jobs nebyl pohlcen vá?ní, vá?ní tv?rce, tv?rce má vá?eň, která se nepodobá ?ádné vá?ni ?ádné lidské bytosti na planetě. Stvo?itel se narodil k obrazu Bo?ímu, ?íkalo se, co? znamená byli zrozeni, aby tvo?ili. Tak?e najednou vidí? d?vod, pro? jsme tady, jsme zrozeni, abychom tvo?ili, jsme zrozeni, abychom tvo?ili co? Jsme zrozeni, abychom vytvo?ili svět vhodn? pro Boha. Tak?e mluvím k lidem, kte?í mo?ná ani nevě?í v Boha. ?ekni, nechápu, jak někdo nemohl vě?it v Boha. Kdy jsi p?estal vě?it v Boha, není ?ádn? jin? d?vod, není ?ádn? d?vod.

rozumí?? Ne, ?ádn?, nula. Je to skvěl? p?íběh. Je to skvěl? p?íběh, kter? lidé vyprávěli od samého po?átku od Adama a Evy. Tak efektivně musíme vědět, co ten p?íběh je, a musíme se najednou postavit tvá?í v tvá? na?í roli v tom p?íběhu. Stane se něco magického. Jde o to, ?e to doslova víte oba, proto?e jste to udělali oba a ka?d?.

Stane se vám něco magického. Ne, nezvládne? to. Dělá tě to. Tak?e to není jako ?já jsem napsal tu knihu“ – ono napsalo tu knihu. Realita je taková, ?e to dělá a je to tv?rce uvnit?. A je to tak oddělené od Michaela, kter? tu sedí a mluví k tobě právě te?, jako cokoliv, co si doká?eme p?edstavit. Tak?e to nedělám já. Dělá to IT. M?m úkolem je se do něj zapojit, a abych se do něj zapojil, musím se mu otev?ít. Abych se tomu otev?el, musím vypnout v?echna ostatní ?ano, ale ano, ale“, a tak dále a tak dále. M??e to znít stra?ně, stra?ně. Cokoli, ale je to tak. Ale je to pravda a ka?d? jednotliv? klient jsem měl za posledních 100,000 let p?es 40 100,000 klient? z ?ad mal?ch podnik?, ka?d? z těch XNUMX XNUMX plus majitel? mal?ch podnik?, kte?í k nám p?i?li, proto?e si p?e?etli p?íběh a ?ekli: ?Mám udělat to.” Ka?d? z nich měl víru v něco, co mu bránilo tvo?it. Museli jsme se toho p?esvěd?ení zbavit. Museli jsme se zbavit v?ech věcí, které s sebou na konverzaci p?inesli. Tak jsem vymyslel to, ?emu ?íkám ?prázdn? kus papíru a mysl za?áte?níka“. Tak?e zp?sob, jak?m k tomu p?istupujete, je doslova prázdn? papír a mysl za?áte?níka. Takto jste p?istupovali ke v?emu, co jste kdy vytvo?ili. Neza?nu něco ?lehat a kreslit jako schéma, to nedělám. Nikdy se mi to tak nestane. Za?ínám psát slova. Já je nepí?u, IT ano. Mo?ná to víte a jsem si jist?, ?e mé monology p?ijímáte. P?ijal jste někdo z vás mé monology?

Richard: Mám.

Jesse: Ano.

Michal: Ano. Tak?e ty monology, je jich te? 200 a ka?d? t?den posílám jeden, a tam, co byste ?ekli, jsou podnikatelské básně, a tak jsem jednou t?dně napsal báseň. Kdy? te? ?eknu: "Pí?u báseň jednou t?dně," opravdu nepí?u báseň jednou t?dně, IT pí?e báseň jednou t?dně, proto?e si sednu bez my?lenky a za?nu psát, doslova bez my?lenky v mé hlavě. Neexistuje ?ádn? plán, kter? by kdy fungoval na monologu. Jako dnes, myslím, ?e o tom budu psát. Nikdy. zakazuji to. Zajímá mě, co p?ijde, stejně jako m?j ?tená?.

Tak?e máme asi deset tisíc odběratel? na?ich monolog?. Ale to, co objevíte, pokud budete skute?ně věnovat pozornost monolog?m, zjistíte, jak dochází ke stvo?ení. To je fascinující věc. Je to fascinující věc. Tak?e to je to, co dělám posledních 40 let.

Richard: Miluju to. Dovedu si p?edstavit – vědět o vás trochu víc, ne? budeme mít ?as to probrat, víte 45 minut za hodinu. Ví?, ?e vím, ?e by se o tom dalo mluvit dal?ích pět let. Jen tento jeden kousek, proto?e je pro něj tak d?le?it?. A ?ekl bych, ne? se pustíme do ?ehokoli jiného, ??jen abych mo?ná p?ivedl, i kdy? to asi nesná?íte, ?e to ?íkám, abych trochu p?ivedl sen tam, kde to někdo m??e pochopit, je v po?ádku něco ?íct, nap?. velké, jak chcete, ?íct to, jako byste chtěli ukon?it světov? hlad. Chcete se líbit, víte, co tím myslím, jak si někte?í lidé myslí: ?Ach, sny se musí stát, vyrobím, prodám tento widget a zaplatím dost, abych zaplatil rodinn? d?m a…“ Je to jako, to není sen.

Michal: Ne, to jsou cíle.

Richard: Jo, to není sen. Tak?e co je něco jen v a 2-3 minut, kdy byste ?ekli: ?Za?něte s myslí za?áte?níka, nechte sny vycházet.“ V jakém okam?iku vědět, ?e jste to udělali 辫辞肠颈迟辞惫ě-尘测?濒别苍í věc na chvíli. V jakém okam?iku si myslíte, ?e by někdo mohl, ucítí něco, kde by mohl b?t na ně?em, za?íná se dot?kat toho, ?e skute?n? sen je. Víme, ?e v tom musí pokra?ovat, m??e to trvat t?i roky a nesna?ím se to tady v?echno zabalit do luku.

Michal: Jasně ?e jsi.

Richard: Ka?d? chce hack, t?i roky a pět minut jen ?íkat, jako, jak by mohli vědět, ?e za?ínají jít cestou skute?ného skute?ného...?

Michal: Jak pozná?, kdy jsi, kdy? se zamiluje??

Richard: Jo, jsi jako m?j táta, kdy? jsem ?ekl: ?Jak poznám, ?e jsem naladil kytaru? "Bude? to vědět, a? p?jde?, a? naladí? kytaru." ?ekni jim, ?e jsem to zatraceně nikdy nepochopil.

Michal: Zatraceně to samé. Ná? sen v roce 1977, kdy? jsem zalo?il spole?nost Michael Thomas Corporation – já jsem byl Michael, on byl Thomas. Bylo to, stalo se to úplně první obchodní kou?ovací spole?nost na planetě. Vymysleli jsme obchodní kou?ink.

Te? je to v?jime?ná věc a lidé ?íkají: ?Ale no tak. Nemohl jste vymyslet obchodní kou?ink. Dnes je to jako realita jednoho bodu t?i miliardy dolar?.“ Vymysleli jsme kou?ink pro malé firmy. A kdy? jsme se tak rozhodli, bylo to proto, ?e jsem náhodou pracoval s majiteli mal?ch podnik?. M?j ?vagr vlastnil reklamní agenturu a měl problém s jedním ze sv?ch klient? a zeptal se, jestli bych si ?el s jeho klientem promluvit o jeho problému – p?eměně potenciálních zákazník? na prodej.

A ?ekl jsem své ?vagr: ?O podnikání nic nevím. A o technologii nic nevím." Proto?e to byl jen za?átek Silicon Valley. A on ?ekl: "Jistě, Michaeli, ví? víc, ne? si myslí?, ?e ví?, poj? se s ním setkat, prosím." ?ekl jsem: 'Dob?e, no, pro? ne.' ?ádná ?koda. ?el jsem tedy na sch?zku s Bobem a Bob se mě zeptal, co vím o jeho podnikání, a ?ekl jsem: 'Nic, Bobe'. A Bob ?íká: "Co víte o na?em produktu?" A ?ekl jsem: ?Méně ne? to, Bobe. Tak?e nevím nic o va?em podnikání, nevím nic o va?em produktu.“ ?ekl: "Jak mi m??ete pomoci?" ?ekl jsem: ?Nemám tu?ení, Bobe, Ace si myslí, ?e m??u. Máme hodinu na zabití, a? se Ace vrátí. Tak si promluvme.“ Za?alo to tedy p?edpokladem, ?e já o podnikání nic nevím a Bob ano. Bob to udělal, proto?e jeden vlastnil. Tak?e v mé mysli, v té době, kdy? chlap, kter? vlastní firmu, o tom ví, pro? by ji jinak vlastnil, rozumí?? Tak jsem za?al Bobovi klást otázky a zjistil jsem, ?e poka?dé, kdy? jsem mu polo?il otázku, mi vrátil neoficiální odpově?. Stru?ně ?e?eno, opravdu neměl skute?né odpovědi, jen anekdoty. Asi tak nějak, tak nějak. Dostali jsme se do bodu, kdy jsem se ho zeptal na jeho prodeje. A vypráví mi o sv?ch prodejních in?en?rech a o tom, co je prodejní in?en?r, jsem úpln? nová?ek. Chápete, bylo mi 38 let, byl jsem v tomto ohledu úpln? nová?ek, úpln? nová?ek. Kde jsi byl cel? ?ivot. Dělal jsem, dělám, dělám a dělám co? Nau?il jsem se hrát na saxofon a nau?il jsem se, jak postavit d?m. Chci ?íct, prostě věci, nau?il jsem se dělat věci. Byl jsem technik. Kone?ně se dostáváme k němu, kdy? popisuje, co je to obchodní in?en?r. A já ?ekl: 'Pro? jste pot?eboval in?en?ra, aby to prodal?' ?ekl: "No, musí pochopit problém, kter? má zákazník." A já ?ekl: 'Dob?e rozumíte problému, kter? má zákazník?' ?ekl: 'Mo?ná, proto jsme ten produkt vytvo?ili.' ?ekl jsem: ?Produkt byl tedy vytvo?en, proto?e jste pochopili, jak? problém pravděpodobně měl vá? zákazník. Tak efektivně, to je opravdu va?e prohlá?ení o umístění, ?e ano. Vy jste skute?ně ?e?ením problému, kter? mají va?i zákazníci. Tak?e vy, nepot?ebujete in?en?ra, aby to zjistil. Je z?ejmé, ?e v?e, co pot?ebujete, je někdo, kdo je napsán dostate?ně inteligentním zp?sobem, aby pochopil, pro? tam jste a pro? vás pot?ebují.

Proto?e to je v?e, co se musí stát vep?edu. Tak p?evedete potenciálního zákazníka na první benchmark a to, ?emu ?íkáme prodej.“ Vyvstává tedy otázka, co je prvním mě?ítkem? A u? je ztracen?. ?ekl: "Po?kej chvilku." ?ekl jsem: ?Ne, nech mě to vysvětlit. Problém je, ?e nemáte prodejní systém, proto?e nerozumíte p?íběhu. A p?íběhem je mí?ová hra.“ ?ekl: "No, ví?, jak napsat ten p?íběh?" ?ekl jsem: ,Jasně.' ?ekl: ?Napí?e? to pro mě? ?ekl jsem: ,Jasně.' ?ekl, ?e Ace zjistí, co mi má zaplatit, Ace mě vyzvedne, promluvím s ním o tom a pak se k tobě vrátí. Uvidíme se brzy, Bobe.“ A to byl konec rozhovoru.

Ace mě zvedl a ?ekl: "Co se stalo?" ?ekl jsem: 'Právě mě najal.' ?Právě tě najal? Jak?' ?ekl jsem: 'No, ?ekl jsem mu, aby sv?j problém vy?e?il.' ?ekl: "Ale ?ekl jsi mi, ?e nem??e? vy?e?it jeho problém, proto?e neví? nic o podnikání, neví? nic o jeho soukrom?ch chlapech." 'No to je po?ád pravda. Já ne, ale to se dá velmi snadno nau?it. Znalost produktu není kritická. Dozvěděl jsem se to asi za pět sekund, kdy? jsem mu polo?il otázku. Co chybí, je, jak to ?íkáme spot?ebiteli, a on to musí jen napsat.

Tak?e to byl za?átek druhého, t?etího, ?tvrtého, pátého, ?estky. A najednou zji??uji e-m?tus p?ímo p?ede mnou. A to je, ?e Bob nebyl podnikatel, Mary nebyla podnikatelka, Jimmy nebyl podnikatel, Jerry nebyl podnikatel. Byli tam technici, kte?í trpěli podnikatelsk?m záchvatem. Za?ali podnikat, aby si vydělali na ?ivobytí, prodávali produkt, ani? by chápali, co podnikatel skute?ně dělá a ?ím prochází, aby vytvo?ili skvělou rostoucí spole?nost. Moje práce, kterou jsem viděl, byla u?it je. Tak?e jsem najednou v podnikání u?it drobné ?ivnostníky, o jejich? podnikání nic nevím a ani mě to nezajímá, jak vyr?st skvěle rostoucí spole?nost. A to je to, ?e dělám to, jak to dělám, jak to dělám. Najednou mi Toma p?edstavil Ace, proto?e jsem ?ekl, ?e ho chci opustit a zalo?it si vlastní spole?nost, která to udělá. Tom p?i?el, Tom se mnou strávil t?den a ?ekl 'Co dělá?, co dělá?, co dělá?, co dělá??' A kdy? mě pozoroval, jak to dělám, ?ekl: 'Kam jde??' ?ekl jsem: ,Za?nu podnikat.' ?ekl: "Chci jít s tebou." Tak?e Ace ne??astník ztratil nás oba.

Richard: Omlouvám se, Ace, omlouvám se.

A právě to jsme za?ali podnikat, a to byl za?átek Tomova a mého rozhovoru o snu, vizi, ú?elu a poslání. Neza?ali jsme dělat to, co jsem uměl. Za?ali jsme tím, ?e jsme se zeptali, jak? je tady konec. A objevili jsme sv?j sen. M?m snem je tedy stále m?m snem transformovat stav mal?ch podnik? po celém světě. Ka?d?, kdo mě právě te? poslouchá, to m??e okam?itě zapsat a ?íct: ?OK, proměníme stav _________ celosvětově. To je ten byznys, ve kterém dělám.“ Ty mě následuj. Tak snadné je mít sen. Ale pochopte, myslel jsem to vá?ně. Chápe?, tohle byla ?ivotní práce. Tohle bylo moje povolání. P?i?lo mi to ve věku 38 let. Ne?el jsem ven dělat to, do ?eho jsem ne?el. Sleduje? mě? Stát se podnikatelem – to jsem ani nenapadlo. Zrovna jsem si povídal s Bobem. Prostě se to ukázalo. To se stane, kdy? ?eknu, ?e to p?ijde k tobě, a p?ijde to k tobě. Pokud jsi vzh?ru, rozumí?, byl jsem vzh?ru v tom rozhovoru s Bobem, celá moje bytost byla v tom rozhovoru s Bobem.

Jesse: A taky jsi to evidentně zakon?il s myslí za?áte?níka. Bylo vestavěno.

Michal: O tomhle jsem nic nevěděl. Tak jsem se v?ím za?al. O tomhle nic nevím. 'No a co?' — ?íká, ?e je to po?ehnání. Raději o tom nic nevíte, ne? víte, proto?e kdy? to uděláte, okam?itě to formuje za?átek va?eho podnikání a formuje ho zp?sobem, kter? se nikdy moc nezmění, máte ?těstí, ?e rozumíte? Nebylo ?těstí, ?e jsem se objevil u Boba. Bylo to něco úplně jiného, ??co bych mohl nazvat osudem. Byla to moje ?ivotní práce. Mohl bych to nazvat osudem. Prodali jsme jich miliony, miliony, miliony e-m?tus knihy. ?íkám tomu osud, proto?e ve mně něco odhalil. Nevěděl jsem, co tam je. Sleduje? mě a nebyl o to ?ádn? zájem, dokud mě to nevzbudilo a ne?eklo: ?Ahoj Michaele, hádej co, hádej, co budeme dělat. Tak?e m?m snem, mou vizí bylo vymyslet McDonalds poradenství pro malé podniky. M?m cílem bylo umo?nit ka?dému majiteli malého podniku, kter? je povolán k na?emu p?íběhu, k na?emu poselství, aby byl stejně úspě?n? jako fran?ízant McDonald's nebo dokonce Ray Kroc. A na?ím posláním bylo vymyslet systém rozvoje podnikání, kter? bych mohl aplikovat v ka?dé malé firmě na planetě, bez ohledu na to, co dělá, co prodává, jak to prodává. Systém rozvoje podnikání, kter? bych mohl dodat prost?ednictvím rukou dítěte s minimální mzdou, stejně jako McDonald's. Dítě s minimální mzdou, stejně jako McDonald's. To byl m?j mal? podnikatelsk? kou?, dítě s minimální mzdou, které nevědělo nic o podnikání, co by mohlo vzít ná? systém, 'Program rozvoje podnikání Michaela Thomase' a doru?eno ka?dému vlastníkovi malého podniku na planetě, to byl nápad. To jsme se rozhodli udělat. Sen, vize, ú?el, poslání. To je to, co ka?d? ?lověk, se kter?m právě te? mluvím, najednou, kdy? se zeptá, co na tomto obrázku chybí, setká se tvá?í v tvá? – se v?ím.

Richard: Jedna z věcí, které jsou, chci ?íct, o tom bych s tebou mohl mluvit celé dny, je to jako zkusit se dostat k dal?ím dvěma rychl?m věcem. Ale moc vám děkujeme, ?e samoz?ejmě dáme lidem p?íle?itost, aby vás více poznali a kam by se měli obrátit, aby se dozvěděli více o tom, co v těchto dnech děláte. Tak?e to ur?itě probereme, ne? to skon?í. Jedna z věcí, o kter?ch neustále sl?chám, jak se neustále zmiňujete, je, víte, jak zd?raznil Jesse – pracujte na svém podnikání, ne ve svém podnikání. A jedna z ingrediencí v tom, co vychází z va?ich knih, které jsem ?etl a komunikoval jsem s vámi také, je to va?e dal?í fráze: 'Jak p?ejít z firmy jednoho do spole?nosti 1000.' A tak to poj?me rozdělit na něco, není to tak jednoduché, ale zkusme to. Vá? první pronájem, vá? první pronájem, va?e spole?nost toho, do kterého jdete, do spole?nosti dvou. Ve vět?ině p?ípad? a já vím, ?e je to trochu jinak e-commerce, ale ne nutně. Z toho, co jste se za desítky let nau?ili. Existuje univerzální první nábor, je to zcela jedine?né pro tento podnik, je to nějak? hybrid v??e uvedeného, ??jaké máte zku?enosti s obvykle náborem ?íslo jedna?

Michal: Obojí je pravda. Je to univerzální. Za?íná to tímto p?íběhem. Tak?e v na?em p?ípadě jsme vyprávěli p?íběh a ?ekli jsme mu, ?e jsme vyprávěli p?íběh v na?em p?ípadu v korporaci Michaela Thomase, kdy? jsme dělali první nábor, a na?ím prvním nájmem je vysvětlit, kdo jsme a co děláme. A tak jsem dal vysvětlení, bylo to napsané a já jsem si to zapamatoval. Nyní chápete, ?e jsem se to opravdu nemusel u?it nazpamě?, proto?e jsem to vymyslel, vytvo?il jsem to a ?íkal jsem to ka?d? den, proto?e jsem to ?íkal ka?d? den, kdy? jsem volal majiteli malého podniku ?Jsem Michael Gerber neznáte mě, ale jsem zakladatelem korporace Michaela Thomase a chystáme se změnit vá? ?ivot. Te? mějte strpení. Bude to trvat jen dvě minuty, ale za dvě minuty vám slibuji, ?e vám úplně změním ?ivot. Jediné, co udělám, je po?ádat vás, abyste si vytáhli kalendá? a najdeme volné datum, kdy se dostavíte na nejd?le?itěj?í seminá? o rozvoji podnikání, na kterém jste kdy byli. ?íká se tomu 'Klí?ové frustrace v malém a rostoucím podniku a co s nimi dělat.' Trvá t?i hodiny. Doru?uji to. Pokud nemáte pravdu, odejdete během prvních 10 minut. Pokud máte pravdu a 99 procent lidí, kte?í na ten seminá? p?ijdou, je okouzleno ?asem, je hotovo. Uvidíte, pro? byl tento hovor tím nejd?le?itěj?ím hovorem ve va?em ?ivotě a ve va?em podnikání, tak?e se podívejme na vá? kalendá?.“

Richard: To je krásné. Také vidím, jak to souvisí se snem, proto?e pokud máte sen a moudré vět?í ne? vy, a nyní je pro va?e zaměstnance snaz?í koupit si velk? sen, zaměstnanci nebo najímání, proto?e se to p?i zpětném pohledu zdá tak z?ejmé zpět, ale pokud je to proto….

Michal: Google zalo?il obchod se zmrzlinou nad obchodem se zmrzlinou v Palo Alto, jejich první kancelá? byla malá místnost nad obchodem se zmrzlinou v Palo Alto. Google za?ínal v obchodě se zmrzlinou. Google – rozumíte, jedna z nejbohat?ích spole?ností na světě, ne-li nejbohat?í spole?nost na světě, zalo?ila pár chlap? nad obchodem se zmrzlinou. Ale to, co to za?alo, byl sen, a to poskytnout ty nejd?le?itěj?í informace o v?em v?em.

Jesse: Nejzábavněj?í na tom, ?e jste to vytáhl, je, ?e si pamatuji ten den – pamatujete si ten den, kdy Google skute?ně za?al fungovat? Pamatuji si, ?e jsem to viděl. Pamatuji si, jak jsem viděl, ?e to mo?ná nebyl p?esn? den, ale byl to protiklad v?ech ostatních vyhledáva??, ka?d? jin? vyhledáva? měl v?echny tyto věci v?ude, bylo to jen zamra?ené a tak matoucí. A tohle, kdy? jste na to ?li, a byla to jen prázdná stránka jako mysl za?áte?níka zpět k va?emu snu, víte, napi?te, co chcete, sem do této malé krabice. A my vám vrátíme ty nejrelevantněj?í věci a v?ichni si z toho dělali legraci. Chci ?íct, ?e si udělali spoustu legrace. Podívejte se na tu o?klivou věc, ale 'Pro??' byl tak velk? a z?stali mu tak věrní.

Michal: Má? to. Má? to. P?íběh je v?ím. Tak?e pochopte, kdy? to ?íkám, p?íběh je v?ím. Není to jen kousek. Není to dílek skláda?ky rozvoje podnikání. Je to jádro toho v?eho.

Richard: A pokra?ování toho p?íběhu.

Michal: Pohání v?echno.

Richard: Ano. Tak?e te? rozumím, zpět k otázce, kdy? ?íkáte, ?e je to jeho první najat? ?lověk, musí to b?t někdo, kdo m??e pokra?ovat v obchodním vyprávění trochu jinak.

Michal: Na první pronájem máme recep?ní. A dali jsme inzerát do novin, najali jsme je, pozvali je na náborov? seminá? a ten první seminá? pro recep?ní měl asi 42 ?en a pár mu??. V?e na seminá?i. Tak?e te? vyprávíme p?íběh 42 lidem, nevyprávíme jeho p?íběh p?es st?l od uchaze?e, kter? si prohlí?í ?ivotopis. ?ivotopis mě nezajímal. Jediné, co mě zajímalo, byl ná? ?ivotopis. Není tu, aby mi o ní ?ekla. Je tady, aby o mně sly?ela. Tak?e kdo jsi, co dělá?, pro? je to d?le?ité a pro? bys měl strávit dal?ích 30 minut mého ?ivota, abys to poslouchal. Sleduje? mě? Tak jsme na?li na?i první recep?ní. Byla jednou ze 42. Tak?e jsme s Tomem udělali rozhovor s ka?d?m ze 42. Na konci 30 minut jsme ?ekli: ?Te?, jestli to zní jako něco, po ?em má? absolutní hlad, ?ekni ano. Pokud ne, chceme vám poděkovat, ?e jste p?i?li. Opatrujte se. Sly?eli jste ná? p?íběh. Jsem si jist?, ?e to je?tě usly?í?, proto?e budeme v?ude.“ A tak mnoho z nich zvedlo ruce a v?ichni ostatní se tak nějak zatoulali, zabloudili. A z lidí, kte?í to vychovali, to te? děláme 40 let.

Richard: Myslím, ?e ti Paizo něco ukradl. Víte, ?e vlastně neznám p?esné ?íslo, ale je to někde mezi t?emi a pěti tisíci dolary? Zaplatí vám za to, ?e pro něj nebudete pracovat, pokud se v procesu dostanete dostate?ně daleko, doslova zaplatí, ?e pro ně nepracujete, proto?e vědí, ?e tomuto p?íběhu nevě?íte, pokud berete ty peníze.

Michal: Jo jo. A samoz?ejmě, abyste pochopili m?j názor. Jde mi o to, ?e p?íběh je v?ím. To je tak nějak v?echno, a to není ?e? o trhu. Chápete, ?e to není prodejní ?e?. Toto je vědomí vědomí. To je to, jak hluboce jsme investovali do programu rozvoje podnikání Michaela Thomase, byli jsme hluboce investováni, byli jsme ve spole?nosti Michael Thomas corporation. Takhle hluboce investovali do transformace stavu mal?ch podnik? po celém světě, chápete, ?e ekonomická realita světa závisí na malém podnikání. A malé podniky tím trpí, trpí, trpí. V roce 2010 bylo zalo?eno 497,000 593,000 spole?ností a 99 XNUMX ve stejném roce zaniklo. Vezmete si to ?íslo a budete se za ním ?ídit a uvidíte, ?e je to stejné, je to stejné, je to stejné, ?e více podnik? selhává, ne? je zahájeno. A XNUMX procent podnik?, které za?aly, zkrachuje. Tak pro?? ?íkám, ?e nemají p?íběh. následuje? mě? Nemají p?íběh.

Richard: Tak?e tohle mě vlastně p?ivádí k několika věcem. Jedním z nich je, ?e ur?itě budeme muset mít Michaela zpátky. Ne, ?e by to je?tě skon?ilo, ale ur?itě ho budeme muset mít zpátky, proto?e jednou z věcí, se kterou jako vypravě? sám cítím pot?ebu pomoci těmto majitel?m firem, je (sly?eli jste mě zmínit, kdy? jsme mluvili online víte, ?e právě te? dr?ím mobilní telefon) a p?íle?itost je také p?eká?kou. Existují v?ichni tito dal?í vypravě?i, kte?í se sna?í sko?it na Facebook, na Instagram, na v?echna tato r?zná místa.

Michal: Ale jsou to hrozné p?íběhy.

Richard: Samoz?ejmě. Ano ne vět?ina z nich je. Ne, naprosto souhlasím. Proto jsem ?ekl, ?e se nakonec vrátíme. Ale kdy? na to p?ijde, mám na vás jednu otázku.

Michal: Dovolte mi dokon?it tento bod.

Richard: OK.

Michal: Jsou tam hrozné p?íběhy, proto?e jsou stvo?eny k prodeji. Nejsou vytvo?eny ze smyslu, kterému nevě?í, ?e ano, rozumí?? Oni jim nevě?í. Steve Jobs tomu vě?il, vyprávěl sv?j p?íběh v prvním Super Bowlu, ?e Apple provozoval svou první reklamu, kdy? si to pamatujete? Myslím Davida a Goliá?e. Myslím IBM a Apple. Mali?ké, malinké, malinké malé jablko. V?ichni ten p?íběh milovali. Jak mocné – ?ilo to v srdci Applu nav?dy. A ?eknu, dokud Steve Jobs neodejde.

Richard: Musím souhlasit, i kdy? jsem velk? fanou?ek Applu. V?echno, co jsem od té doby za?il, se změnilo. Ale to je úplně jin? p?íběh. Tak?e tady je otázka. Podnikání, na kterém pracovali, na svém snu, mají sv?j Pro? znají jejich p?íběhy, tak?e vědí, ?e kdy? tyto p?eká?ky narazí, někdy to pro ty lidi ani jako p?eká?ky nevypadají, do ur?ité míry jsou to do?asné hrboly na cestě, proto?e jsou tam, ?ekněme, ?e pojiva nejsou to správné slovo, ale blinkry pro koně nebo cokoli jiného. Ví?, proto?e jsou super soust?edění. A tak te? za?ali, dostali své první zaměstnání, jejich prvním najat?m ?lověkem je někdo, kdo bude vyprávět p?íběh, dob?e, a p?edpokládám, ?e ka?d? najat?, po kterém jdou, by tam měl vyprávět p?íběh.

Michal: Mohou vyprávět p?íběh, ale co je d?le?itěj?í, jsou p?íběhem.

Richard: Perfektní. Tak potom je to perfektní. Tak?e a te? najednou mo?ná toto podnikání v jednu chvíli ustálí, proto?e jak jste ?ekl, va?e podnikání se postupem ?asu vyvíjí a tak nějak se vytvá?í spolu s vámi, zní to jako trochu 蝉辫辞濒耻迟惫辞?别苍í děje. Kdy? jste v podnikání na ?pi?ce, jak? je zp?sob, jak o tom p?em??let nebo cítit? Musím z?stat v kurzu a prosadit se a vyprávět p?íběh více, nebo to m??e b?t ono p?íslove?né 'To, co jsem udělal, aby mě sem dostal, mě tam nedostane.' Jak? máte pocit z náhorní plo?iny?

Michal: P?edev?ím mluvíte o hypotetickém p?edpokladu, kter? neexistuje. To znamená, ?e je uji??ujeme, ?e spole?nost, o které mluvíme a která dosáhla plo?iny, má sv?j p?íběh. Oni tu práci udělali. Na?li sv?j sen, ale vy jste vynechali, ?e oni na?li svou vizi a vynechali jste, ?e na?li sv?j ú?el, a vynechali jste, ?e na?li své poslání a vynechali jste, ?e pak ?li pracovat na práci, která je systém naplňování klient?, aby organizoval sv?j systém plnění klient? tak, aby poskytoval hlubok? pozitivní dopad, kter? doslova ?ije snem, vizí, ú?elem a posláním.

Richard: Dal jste mi snadnou odpově?, tak?e pokud zjistíte, ?e stagnujete, vra?te se na za?átek.

Michal: P?edev?ím se v?dy vrací? na za?átek. To první se v?dy vrátí na za?átek a zjistíte, ?e máme systém a nepou?íváme ho, nebo nemáme systém, a vym??líme si ho za pochodu nebo, nebo . A celá podmno?ina dal?ích mo?ností. Ale chápete, ?e na to v?echno existuje proces. Tak?e věc, kterou jsme se během v?ech těch let a těchto více ne? 40 let nau?ili, je, ?e existuje proces a ten proces je nábo?enství. Myslím tím, ?e vě?íte v proces, kterému ?íkáme ?osminásobná cesta“.

Jesse: Kdy? u? mluvíme o tom, nechme vás mít zbytek tohoto ?asu, za?něme s New Beginnings, které se blí?í. Máme asi osm devět minut zde. Chci sly?et, co za?ínáte, jak? je vá? nov? sen, kter? jste si vytvo?ili se svou ?enou, a o co vám s tímto radikálem jde. M??e to zp?sobit, ?e to má co do ?inění s touto Osmidílnou stezkou, a byl bych rád, a? u? chcete strávit tento poslední kousek ?asu jak?mkoli zp?sobem, a? u? chcete nejprve projít Osmidílnou stezkou a pak někoho pozvat, aby se dozvěděl více o tom, kam mohou jít. dozvědět se více o radikal vás, nicméně chcete to udělat. Mikrofon je vá?. Oba k tobě moc vzhlí?íme.

Michal: Skvělé, děkuji. Do?li jsme k poznání, ?e mé 80. narozeniny. Dahlia v?dy slaví moje narozeniny a to tím nejodporněj?ím zp?sobem. Myslím, ?e máme asi 70,000 80 lidí na 220. narozeniny a to bylo online. Měli jsme jich na?ivo asi XNUMX. A Dahlia' mě oklamala, abych promluvil, ?ekla mi, ?e to byl mluven? koncert a byl to koncert, znal jsem obchod a znal jsem místo.

Tak jsem tam ?el a vstal, abych promluvil, a udělal jsem své 45-minuta ?e?, a pak v?ichni povstali a zatleskali vestoje. Znal jsem v?echny v publiku.

Richard: Něco rybího, něco divného tady.

Michael: Ale p?i těchto narozeninách jsme se zavázali, ?e máme tolik ?asu a toho, co jsme vytvo?ili, a p?itom je to velkolepé a p?itom to skute?ně mění ?ivoty doslova milion? majitel? mal?ch podnik? po celém světě. Nyní ve 145 zemích jsme to opravdu neudělali. Udělali jsme to pro jednotlivce, ale neudělali jsme to pro svět mal?ch podnik?, co? jsem se rozhodl udělat v devatenácti sedmdesát sedm. Proto jsme si polo?ili otázku, jak to uděláme. No, te? to musíme udělat online. A te? to musíme udělat tak, aby si to mohl dovolit ka?d?, a te? to musíme udělat tak, aby to mohl dělat ka?d?. A tak jsme se rozhodli vytvo?it ?kolu a naz?váme ji ?Obchodní ?kola pro nové podnikatele“.

Nyní pochopte, kdy? ?íkám noví podnikatelé, mám na mysli ka?dého ?lověka, kter? je nakloněn zalo?ení malého podniku nebo ji? mal? podnik zalo?il. Chtějí zalo?it mal? podnik – z jakéhokoli d?vodu si mysleli, ?e si zalo?í mal? podnik, nebo ji? zalo?ili mal? podnik a ocitají se uvízlí, jak jste popsali d?íve.

Jak tyto lidi zapojit do procesu? No, vytvo?ili jsme k tomu Osmidílnou cestu a nazvali jsme ji 'Od spole?nosti jednoho ke spole?nosti 1000. Evoluce podniku.' Proto?e ve skute?nosti je ka?dá jednotlivá práce na planetě podnik, kter? vzniká. Kdybych byl malí?em a maloval d?m, ta práce je podnik ?ekající na to, a? se stane. Kdybych byl pejska?, to znamená, ?e si vydělávám na ?ivobytí ven?ením ps?, a je tu spousta lidí, kte?í to dělají, a nevě?ili byste tomu, dnes je to byznys za miliardu dolar?. P?em??lejte o tom. Miliardov? byznys dnes ven?ení ps?. Tak?e jsme museli udělat seznam v?ech pracovních míst na planetě. A pak pozvěte ka?dou lidskou bytost na planetě, aby změnila sv?j ?ivot tím, ?e v sobě probudí Nového Podnikatele, aby proměnil ?ivoty v?ech ostatních. A udělat to tak, ?e vytvo?íte spole?nost o jedné a roz?í?íte ji na spole?nost 1000, co? je postaveno na tom, co jsem právě mluvil o Osmidílné cestě. A za?íná to online a je to velmi jednoduché:

1. Mám sen
2. Mám vizi
3. Mám sv?j ú?el
4. Mám poslání
5. mám práci
6. Mám praxi
7. Mám firmu
8. Mám podnik.

A proces online, jak to udělat. Tak?e radikálně jste série sezení. Jedno ka?d? t?den 52 sezení ro?ně. V?echna videa vedená radikálním u?itelem. A ten radikální u?itel je ten kluk, o kterém jsem mluvil. Velkolepá dětská, velkolepá osoba, která je skute?ně zapálená do na?eho p?íběhu a poté do p?íběhu o ?ivotě ka?dého studenta, kter? je k nám povolán a ona se nau?í a p?edá ná? scéná?. Abyste na?emu scéná?i porozuměli, je to scéná? pro objevení va?eho snu. Krok 1, krok 2, krok 3, krok 4, krok 6, 7, 8 pro objevení va?í vize. Krok 1, krok 2 a? 8 objevte sv?j cíl, sv?j sen, skvěl? v?sledek, kter? hodláte dosáhnout. Tak?e pokud bych vám měl ?íci, co znamená skvěl? v?sledek, kter? hodláte dosáhnout prost?ednictvím spole?nosti, kterou máte. Museli byste jít dovnit? a najít to a kde byste na?li, ?e na dvou místech byste na?li jedno uvnit? vás, k ?emu jste povoláni, a mimo vás, kdy? myslíte na svého nejd?le?itěj?ího zákazníka. A kdy? p?em??líte o svém nejd?le?itěj?ím zákazníkovi, musíte pochopit, co mu brání b?t tím, k?m je skute?ně povolán. Co na tomto obrázku chybí.

Tak Radical You, to je ohromující realita, která byla spu?těna 4. b?ezna, v den narozenin mé ?eny, 2018. A je?tě jsme do ní neza?ali zapisovat lidi. Dnes máme jen 100 věrn?ch student?, ale ne? skon?íme, za pět let ode dne?ka, bude 5 milion? student?, kte?í se budou u?it, jak r?st, r?st, r?st, b?t pod svou zónou pohodlí. Tady budu pod jejich komfortní zónou a budu se zab?vat tím, co jim ze sebe dělá dobr? pocit a? do bodu, kdy je tu někdo, koho nikdy p?edtím nepotkali. A krásné na tom v?em je, ?e si to m??e dovolit ka?d?. ?kolní pokoj Dreaming na rok. Na?e ?kola pro rozvoj podnikání stojí pouze 479 $ a 40 cent? na cel? rok ?kolného.

Richard: Miluju to! Zavíráme tady v?as a místo, které tu mám od va?í milé man?elky a kam se lidé chodí dozvědět víc, je Radical You. To je jen u/invite a nem?lím se na 100 procent. Je tu proces, kter?m si ur?itě do ur?ité míry projdete a díky kterému se o vás dozvědí víc. Ale moc vám děkuji za v?echen vá? ?as a va?i moudrost a dokonce i zp?sob, jak?m na konci vysvětlujete, v ka?dé práci je u?lechtilost a m??ete vyr?st v něco velkého.

Jesse: Skvělé. Děkujeme, děkujeme za Michaela Gerbera, ?e jste s námi. Opravdu si toho vá?ím.

Michal: Díky Jesse, díky, Richi.